Bořek, Jan Gualbert, Nábor a Felix

Bořek, který má dnes svátek v občanském kalendáři, je zkráceným slovem od jména Bořivoj nebo s nad i Bořislav a vykládá se jako „bojovník"". V po­sledních letech je toto jméno stále oblíbenější.V církevním kalendáři dnes najdeme dalšího z Janů. Tentokrát je to Jan Gualbert, který vešel do dějin jako zakladatel vallombrosánského řádu. Pocházel z blízkosti Florencie, kde se narodil kolem roku 995 jako šlechtický syn. Přes zjevně náboženskou výchovu se choval velmi výstředně a nemravně. Jeho život změnil až otřesný zážitek, když jeho příbuzný zavraždil jeho bratra. Jan přísahal krutou pomstu a vydal se na dlouhou cestu za vrahem. Avšak když mu konečně stanul tváří v tvář a pachatel se mu v hrůze vrhl k nohám, zjistil, že po krvi již nelační, a odpustil mu. Po tomto zážitku pojal Jan rozhodnutí stát se mnichem. V roce 1013 vstoupil do benediktinského kláštera sv. Miniata u Florencie, kde strávil čtyři roky. Poté, co pak žil nějakou dobu v Camaldoli, v hlavním klášteře kamaldulského řádu, uchýlil se (1030) do blízké pustiny a postavil pro sebe a stejně smýšlející druhy klášter. Jan dal společenství řeholi, kterou sám sepsal a která spočívala na benediktinské konstituci. Podle místa kláštera, údolí Vallombrosy, byl řád nazván vallombrosánským. Jan stanovil ve svých pravidlech přísné rozlišování mezi chórovými mnichy a laickými bratry. Mniši nesměli nikdy opustit klášter, laičtí bratři obstarávali všecky pochůzky mimo dům, které byly pro klášter důležité. Zakladatel řádu Jan Gualbert zemřel při vizitační cestě 12. července 1073 v Passignanu u Florencie. Je patronem lesníků a lesních dělníků a je vzýván proti posedlosti.
Dnešního dne si také připomínáme patrony pomáhající proti ušním nemocem a také dětem, které se těžko učí chodit. Jmenují se Nábor a Felix a narodili se někdy ve 3. století. Byli to dva křesťanští vojáci z Afriky a při krutém pronásledování křesťanů počátkem 4. století byli prý popraveni mečem v Lodi (jižně od Milána). Stalo se to snad kolem roku 304. V roce 313 nebo později byly jejich ostatky přeneseny do samotného Milána, kde záhy vyrostl jejich velký kult. V Tunsel-Schmidhofenu ve freiburském arcibiskupství byla postavena v roce 1759 poutní kaple. Nabora a Felixe lze spatřit v kostele sv. Apolináře Nového v Ravenně na velice pěkné fresce ze 6. století. V řetězovém krunýři a zbrojním kabátci je ukazuje malba na skle ze 14. století v kolínském domě a společně s Františkem a Klárou je namaloval Sammachini (obrazárna v Bologni).