Cyril a Metoděj státní svátek České republiky

Dnes mají v kalendáři svátek Cyril a Metoděj. Jméno Cyril je řeckého původu a v řečtině znělo Kyrios. Někteří badatelé je vykládají jako přídavné jméno „pánův" nebo jako „pán či panáček", jiní kladou důraz na to, že se vlastně jedná o jméno perské s významem slunce (Kurus). Druhé jméno Metoděj nebo Metod je také řeckého původu, základem je slovo meťhodos. Pokud vám připomene běžně užívané slovo „metoda", nejste daleko od jeho rozluštění: methodos se překládá jako „způsob zkoumání, poznání nebo bádání".
Cyril a Metoděj patří k velice známým světcům, však už jsme se jich v našem kalendáři několikrát dotkli. Oba bratři ze Soluně dosáhli všeobecného uznání za uvedení křesťanství na Velkou Moravu. Před nimi zde sice již působili irští a germánští misionáři, ale příchod a působení slovansky hovořících věrozvěstů mělo pro středoevropský region zásadní význam.
Cyril (vlastním jménem Konstantin, druhé jméno přijal až později vklášteře) a Metoděj měli s šířením evangelia své zkušenosti. Kolem roku 860 byli vysláni byzantským císařem k Černému moři. Na této své misijní cestě k Chazarům nalezli ostatky papeže Klimenta I., jež později přinesli do Říma, kde jsou dodnes uchovávány v kostele sv. Klimenta.
Na Moravu přišli roku 862. Tehdy je sem na přání knížete Rostislava poslal byzantský císař Michal III. Jako první věc zavádějí Cyril a Metoděj do bohoslužby slovanský jazyk - jejich staroslověnština je jazyk vytvořený na základě nářečí Slovanů z okolí Soluně, v jejímž dvojjazyčném pros rředí oba bratři vyrůstali. Starý slovanský jazyk se jako písmo evangelijní zařazuje k latině a řečtině, Cyril k tomuto účelu dokonce vytváří na základě řecké kurzívy a částečně i arabštiny vlastní písmo (glagolici, pozdější cyrilice je již dílem jeho žáků). Pomocí 38 liter je tak staroslověnština kodifikována, čímž byl položen základ slovanskému písemnictví. Cyril sám překládá do staroslověnštiny mimo jiné evangeliář (aprakos-evangelium, tj. úryvky z evangelia) a sepisuje nejstarší staroslověnskou báseň Proglas („Předzpěv") k evangeliu (jeho autorství se však někdy připisuje jinému staroslověnskému spisovateli, Konstantinu mladšímu bulharskému). V tomto díle pokračuje i Metoděj, který do staroslověnštiny překládá životopisy církevních Otců a zakládá významnou překladatelskou školu, ve které měla být v roce 883 za dobu asi 8 měsíců přeložena celá bible (část odborné slavistiky je v šak k této tezi skeptická a tvrdí, že dílem této velkomoravské družiny je pouze tzv. parimejník, tedy uspořádané úryvky ze Starého zákona}.
Po n ěkolikaleté úspěšné misijní činnosti na Moravě odcestovali oba bratři do Říma. Od císaře Hadriána dostali příslib, že bude slovanská řeč uzná¬na za liturgickou. Za svého pobytu v Římě však Cyril onemocněl a na zpáteční namáhavou cestu neměl ani pomyšlení. Vstoupil do kláštera, kde po padesáti dnech těžkému onemocnění podlehl a 14. února 869 zemřel. Byl pak pochován v původním kostele sv. Klimenta, pod nynějším stejnojmenným kostelem na Via Saň Giovanni in Laterano v Římě.
Po bratrově smrti je Metoděj Hadriánem II. jmenován arcibiskupem Panonie, tj. území, které zahrnovalo dnešní východní Rakousko, západní Maďarsko a Moravu. Toto území však pokládal za své misijní pole salzburský arcibiskup, který jmenování neuznává a dává Metoděje na dva a půl roku uvěznit. Osvobozuje ho papež Jan VIII., který jej také potvrzuje v úřadě arcibiskupa a schvaluje s jistým omezením i slovanský církevní jazyk. Arcibiskup Metoděj umírá 6. dubna 885. Místo jeho smrti se nedá s jistotou určit, pravděpodobně je pohřben ve svém katedrálním chrámu Panny Marie na Velehradě, ale jeho hrob doposud nebyli lokalizován.
Po Metodějově smrti zakázal papež Štěpán VI. roce 896 používat slovanský jazyk při bohoslužbě. V té době bylo v arcidiecézi asi 200 knězi, jáhnů a podjáhnů, kteří byli brzy po Metodějově smrti vyhnáni. Uchýlili se větši¬nou do Bulharska, Chorvatska, Polska a do Čech. Zvláště v jihoslovanském prostředí tak vzniká velká tradice církevněslovanské učenosti a kultury, pro niž je charakteristická intenzivní činnost překladatelská a kompilační, ale vzniká i tvorba původní, legendistická i teologická. Ještě z velkomoravského období pocházejí dvě životopisné skladby o obou bratrech (Život Konstantinův a Život Metodějův], originální památky povelkomoravského období pocházejí z Čech (Život svatého Václava, Legenda o svaté Ludmile aj.).
Svátek Cyrila a Metoděje je v římském církevním kalendáři slaven 14. února, ve východních církvích 11. května. Jak již bylo řečeno, jsou především patrony Evropy a z našeho pohledu pak hlavně Moravy.