Zita a Januarius

V občanském kalendáři má dnes svátek Zita. Toto jméno je původu italského a dost nejasného. Jazykovědci je nejčastěji vykládají jako „štěstí"" či „úspěch"", protože se domnívají, že základem je slovo/e/icita(s). Patronkou tohoto jména je sv. Zita, jejíž příběh jsme si připomenuli již 27. dubna.Pro n ás je zajímavé, že jméno Zita nosila i naše poslední císařovna, man¬želka rakousko-uherského císaře Karla I. Narodila se 9. května 1892 v Pia-nore v rodině parmského vévody z bourbonské dynastie Roberta I. V roce 1911 si vzala za manžela arcivévodu Karla a po jeho nástupu na trůn byla společně s ním 30. prosince 1916 v Budapešti korunována. Byla to nejen krásná žena; svým intelektem vysoce převyšovala svého manžela i jeho ro¬dinu. Podporovala mírová jednání a snažila se za pomoci svých příbuzných o ukončení světové války. Plány jí však zhatila německá strana, která chtě¬la vést válku až do konce. Konec války znamenal pro císařský pár totální změnu jejich postavení: přišli o vše. Monarchie se zhroutila a oni museli do exilu. Její manžel se pokusil ještě ve dvacátých létech zvrátit výsledky 1. světové války, ale jeho restaurační pokusy v Uhrách skončily nezdarem. V říjnu 1921 byli Zita, Karel i děti deportováni na ostrov Madeiru, kde Ka¬rel I. dne 1. dubna roku 1922 zemřel. Zita se tedy stala poručnicí nejstarší¬ho syna a pretendenta trůnu Otty. Odešla s celou rodinou do Španělska a později do Belgie (1929). Zde se věnovala výchově svých dětí a snažila se využívat každé příležitosti, která by mohla vést k obnovení monarchie. Ná¬stup nacismu však veškeré její naděje pohřbil a v květnu 1940 musela do-konce poslední císařovna uprchnout před fašisty do Kanady. Ani zde ne-polevila ve svém úsilí, dokonce třikrát jednala s americkým prezidentem F. D. Rooseveltem o zastavení Stalinova postupu do zemí bývalé monarchie a o ustavení federace v čele s jejím synem. Její akce však byla příliš osamo-cená, a proto nakonec také bezvýsledná. Po válce se Zita věnovala charita¬tivní činnosti a pomáhala zničenému Rakousku. V roce 1962 se přestěho-vala do švýcarského Zizersu, kde žila v klášteře, kde také 14. března 1989 zemřela.
V c írkevním kalendáři má dnes svátek Januarius, jemuž dal jméno řím-ský bůh lanus, který měl dva obličeje. Dnes připomínaný světec je ovšem patronem Neapole, kde mu říkají Saň Gennaro. Stal se biskupem a kolemroku 300 byl odsouzen ke strašlivé smrti - měl být předhozen šelmám. Ty se jej však ani nedotkly, a tak byl spolu s ostatními zavražděn mečem. Ja-nuarius je pohřben v Neapoli a jeho tamní svátek patří k nejoblíbenějším li¬dovým veselicím.