Zdeňka/Zdenka, Josef (Cafasso) a Edeltruda

V občanském kalendáři má dnes svátek Zdeňka nebo také Zdenka. Původ tohoto jména byl dlouho nejasný. Dříve bylo spojováno se Sidonií, ještě dnes překládají například v Polsku české jméno Zdeněk jako Sidonius. Nyní se ale někteří jazykovědci domnívají, že jde o domáckou formu ke složenému jménu Zdeslav, které se později změnilo na Zdislav. První složku jména tvoří slovanský základ dě čili „dělat", s předponou má význam udělat (analogicky s ruským sdělaf). Zdenky asi tedy budou dívky velmi činorodé.
Toto velice oblíbené jméno nosila ze známějších osobností i malířka Zdeňka Braunerová (1858-1934). Byla dcerou politika Františka Augusta Braunera (1810-1880), ale více než o politiku se už od dětství zajímala o malířství. Studovala u Antonína Chittussiho, po příjezdu do Paříže se nechala okouzlit díly Rousseaua, Daubignyho a Milleta. Svá díla dokonce vystavovala na Champs Élysées. Zachytila motivy francouzské, ale i české krajiny, především jí učarovala vltavská pobřeží. Ve svých obrazech a grafikách dokázala jemně a se zvláštním citem pro světlo a barvy zachytit kouzlo přírody. Významně se také podílela na obnově české knižní grafiky a typografie.
V církevním kalendáři slaví dnes svátek další z Josefů. Základem tohoto jména je hebrejské Jóséph a lze je volně přeložit jako „pokračující".
Dnes si p řipomínáme patrona knězi sloužících ve věznicích Josefa Ca-fassa. Narodil se 15. ledna roku 1811 v Castelnuovo ďAsti (Itálie). Již v mládí se stal knězem a spolu s Donem Boscem a Josefem Cottolengem pozvedl duchovní a mravní život v tehdy bezbožném Turíně. Josef Cafasso se při¬tom nejvíce staral o to, aby se odsouzenci k smrti smířili s Bohem, byl pro¬to nazýván „knězem šibenic". Velmi výrazně se také podílel na zakládání salesiánského řádu. Zemřel předčasně 23. června roku 1860 v Turíně a je pochován v tamním kostele sv. Consolata.
Dříve měla v našem kalendáři svátek Edeltruda nebo, jak stojí dnes v ka¬lendáři světovém, Edeltraud. Patronka proti očním chorobám se narodila v roce 635 v Exningu (Anglie). I když byla dvakrát provdána, nikdy nedopustila, aby byl sňatek naplněn, a proto je uctívána jako panna. První manžel zemřel a druhý, který byl o deset let mladší, ji nakonec po dvanácti letech raději propustil. Edeltruda se uchýlila na ostrov Elu, kde založila dvojitý klášter, který se stal později velice slavným. Dne 23. května 679 Edeltruda zemřela; když její tělo za 16 let přenášeli do kamenného sarkofágu, bylo zcela neporušené. Dnes patří tato světice k nejuctívanějším v Anglii.