V divadle

V šatně pomáhá muž ženě, mladší staršímu. Protože jsme přišli včas, nemusíme se cpát ve frontě, víme, že všechno zvládneme v klidu. Do divadelního sálu vstupuje vždy první muž. Má i u sebe lístky, které předá uvaděčce.
Do řady sedadel vstupuje zásadně první muž, a to čelem k sedí­cím.Je vhodné si ovšem předem zkontrolovat lístky a máte-li je do středu řady, usadíte se včas. Jsou-li na krajní sedadla, je naopak vhodné počkat do prvního zazvonění. Při průchodu řadou se omezíme na nejstručnější zdvořilostní slůvka: dovolte a děkuji. Tělesný kontakt je v těchto chvílích tak blízký, že nemusí být každému pří­jemný. Ohleduplný člověk jej zkrátí na minimum. Společensky významné sedadlo je po pravé ruce. Nebudeme pochopitelně na této konvenci trvat, je-li z druhého sedadla podstatně lépe vidět.
Rozhovor před započetím představení by měl být samozřejmě tlumený, je naprosto nevhodné zdravit výraznými gesty případné známé (možné je pouze pokynutí hlavou), hlasitě zdravit a jinak na sebe upozorňovat je nepřípustné.
Po začátku představení již nekonverzujeme, a to ani šeptem, nenakláníme k sobě hlavy a v žádném případě nešustíme pytlíky od bonbónů. Cokoliv žvýkat a cumlat je v hledišti neslušné. Nebojíme se ovšem při představení zasmát, a to i hlasitě. Kontakt mezi jevištěm a hledištěm tvoří právě to, co je na divadle neopakovatelné a čím je divadlo nenahraditelné, a proto jsou naše spontánní projevy nejen přípustné, ale dokonce herci vroucně očekávané. Tvrzení, že svými reakcemi rušíme ostatní, je nesmysl, protože herec v divadle (na roz­díl od ostatních druhů umění) má možnost přizpůsobit svůj projev re­akcím publika. Reakcemi myslíme pochopitelně kulturní projevy - především smích (neplácáme ale při něm sousedy po kolenou) a potlesk (ten je možný i během představení, herec vycítí, kdy může mluvit dál). Výkřiků a hlasitých projevů se ovšem v divadle zdržíme.

Kdy se tleská v divadle a kdy ne, a naopak, kdy přestat tleskat při děkovačce.
V divadle se tleská co nejvíce, je to odměna hercům za jejich odvedený výkon. Tleskáme vždy po skončení jednání, po něm následuje přestávka. Při závěrečné děkovačce tleskáme do té doby, do kdy se zvedá opona. Během děkovačky neodcházíme, je to nezdvořilé vůči těm kteří účinkovali.Potlesk je cizím slovem aplaus. Vyjadřuje kladné emoce v podobě obdivu či radosti.Vzniká pohybem dvou rukou, otevřené dlaně dopadají na sebe a při dopadu vytvářejí výrazný zvuk. Některé národy tleskání vůbec neznají.Hluchoněmí tleskají tím, že otáčejí dlaněmi obou rukou.

Nikdy se po skončení produkce nevrháme ihned k šatnám, je to neslušné. Tlačí-li se okolo nás jiní nevychovaní ná­vštěvnici, nejsme povinni vstávat a uvolňovat jim cestu. Nebudeme je sice slovně umravňovat, ale klidně setrváme a tleskáme dál. Ti méně otrlí si nevhodnost svého chování uvědomí.

O přestávce (obvykle bývá pouze jedna) máme možnost ob­čerstvit se, prohlédnout si foyer, pozdravit se známými. Platí zá­sada, že muž nenechá nikdy dámu, kterou doprovází, samotnou v hledišti. Nechce-li se projít dáma, nejde ani muž.
Opožděný příchod do divadla je společensky tolerovatelný pouze do lóže. Opozdilý návštěvník setrvá v pozadí, pozdraví se s os­tatními a usedne teprve o přestávce. Usednout ihned může jedině, je-li volné zadní sedadlo. Přijde-li pozdě dáma, nejblíže sedící muž se o ni postará nebo jí nabídne svoje sedadlo. Dáma v přítomnosti sedících mužů stát nemůže, čí přesněji, muž nemůže sedět, stojí-li dáma.
Přední místa v lóži patří dámám. Dáma nejvýznamnějšího muže ve společnosti sedí vždy na místě, které zaručuje nejlepší výhled. V boční lóží jde o místo v rohu vzdálenějším od jeviště. V lóži umístěné proti jevišti je nejčestnější místo ve středu první řady, druhé je po pravé straně, třetí po straně levé.
Divadelní kukátko používáme jenom pro sledování jeviště.

Pořadatelé- děkovačka

Nevíte v jakém pořadí bychom měli rozdávat květiny při děkovačce z pohledu pořadatele?
V tomto případě postupujeme podle společenské významnosti. Tímto se řídíme při všech poctách a pozdravech. Při darování květin, cen nebo odměn. Žena je významnější než muž, starší víc než mladší, nadřízený víc než podřízený. Pokud nastane situace ve které figuruje starší a žena, přednost dáváme vždy ženě. Na jevišti nastává situace hlavní a vedlejší role. Při závěrečném potlesku přicházejí na scénu účinkující v pořadí významnosti role. Herci hlavní role přicházejí na jeviště jako poslední. Při rozdávání květin odměňujeme herce od posledního. Nastane-li situace že jsou dva hlavní, odměňujeme nejdříve ženu pak muže. Potom následuje děkovačka v podobě květin i vedlejším rolím. Zda jsou herci nastoupeni všichni v jedné řadě začínáme uprostřed, tam stojí představitelé hlavních rolí. Postup je od středu k okrajům.

Společenské oblečení
Pro běžné představení stačí ženám koktejlové šaty a mužům tmavý oblek. V případě alternativních scén nebývají společenské šaty vyžadovány. Jedná-li se o premiéru ženy by měly za společenské šaty zvolit velkou toaletu a muži smoking. Naprosto nevhodné jsou džíny a tenisky, přílišné mini, punčochy s výraznými vzory a příliš zářivé barvy. Pánové by si měli dát pozor na to, aby jim nekoukaly z polobotek bílé ponožky.

V divadle s Ladislavem Špačkem

Zdroj:rádio impuls ,www.satyprotebe.cz