Tomáš, Perpetua a Felicitas (Blažena)

Tomáš je jméno známého skeptického apoštola, který neuvěřil v Kristovo vzkříšení. „Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v boku jeho, neuvěřím,"" řekl a sku­tečně tak později učinil. Základem jména je syrské tóma nebo teóma, což značí „dvojče"" nebo „blíženec"". Proto mu také jeho řečtí spoluobčané ří­kali didymos. Jedná se o velmi oblíbené jméno a v kalendáři je Tomášů hned několik. Nejznámější jsou Tomáš Akvinský (28. ledna), Tomáš Apoš­tol (3. července) a konečně Tomáš Becket (29. prosince). Znění tohoto jména se u ostatních národů příliš neliší. Ve francouzštině, němčině a ang­ličtině zní shodne Thomas, irsky Tomáš, maďarsky Tamás, poněkud odliš­né je ruské Foma. U nás asi nejvíce proslavil toto jméno T. G. Masaryk, kte­rý má dnes narozeniny.Mladšími světicemi jsou Perpetua a Felicitas, které dnes mají svátek v církevním kalendáři. Žily v Kartágu a zahynuly spolu s dalšími mučedníky při pronásledování prvních křesťanů. Vibia Perpetua byla mladá vdaná žena. Žila v pokoji a vychovávala malé dítě, avšak přijala zakázané křesťanství. Felicitas byla naproti tomu otrokyní a rodinu teprve čekala. Když byly spolu se čtyřmi muži na základě ediktu Septimia Severa v Kartágu uvězněny, byly pouhými katechumeny, tedy kandidáty křtu. Nejprve bylo jejich věznění mírné, dokonce se jim zde podařilo nechat se pokřtít. Tím se ale vše zásadně změnilo. Vojáci je okamžitě odvlekli do těžkého žaláře. Perpetua měla ve vězení sen, ve kterém spatřila žebřík vedoucí do nebe a sebe, jak přemáhá satana. Druhý den všichni vyslechli rozsudek. Byl neuvěřitelně krutý. Všichni byli odsouzeni k smrti v aréně, včetně obou matek. Felicitas, která porodila ve vězení, dovolila adopci jednomu z křesťanů. Osudného dne byla aréna plná. Lidé však tentokrát nepřišli za zábavou, ale ze soucitu k oběma mladým ženám. Když žoldnéři obě ženy před mukami svlékli, lidé bouřili a požadovali, aby jim byly navráceny šaty i život. Velitel však vydal rozkaz a do cirku vběhla divoká kráva. Obě ženy se zoufale bránily rozzuřenému zvířeti a pomáhaly jedna druhé. Dav šílel nespokojenos-tí a požadoval stále hlasitěji, aby ženy dostaly milost. Císařský správce dostal strach a skutečně obě ženy z arény odvolal. Život jim však nedal, nechal jim v ústraní rychle probodnout hrdla mečem. Druhové obou žen pak zahynuli v nerovném boji s dravou zvěří.
Římané však netrávili všechen čas pohledem na kruté vraždění v aréně. Dnešní den třeba zasvětili slavnostem, které zvali Iwionalia. Na počest bohyně Junony (lat. luno) kráčelo tohoto dne sedmadvacet mladých dívek v dlouhých řízách ve slavnostních průvodech, konaných po celé Římské říši.