Šárka, Prvomučedníci římští, Arnošt

V občanském kalendáři má dnes svátek Šárka. Toto jméno se vztahuje ke kdysi divokému údolí s kamenitými a skalnatými svahy na severozápadním okraji dnešní Prahy. Budeme-li věřit jazykovědcům, jeho původ je prastarý. Bývá srovnáváno s korsickým slovem sar(r)a, jež znamená horský hřbet nebo návrší, srovnání snese i se španělským sierra nebo albánským sharane, přičemž sh zde čteme jako s.
Nejvíce toto jméno asi proslavila bojovnice z ženských šiků Vlastiných. Bylo to za časů, kdy ženy u nás vedly válku proti mužům a Šárka v jednom z příběhů z této doby vynikla jako lstivá svůdnice, která na své vnady nalákala celý oddíl Ctiradův. Mužům se zželelo přivázané děvy, osvobodili ji z pout, aby za chvíli zmoženi medovinou a kouzlem krásné ženy klesli pod zbraněmi Vlastiných bojovnic, jež na ně čekaly v záloze.
V církevním kalendáři si dnes připomínáme památku svatých Prvomučedníků římských. Je to vzpomínka na ty, kteří byli umučeni v Neronově cirku na úpatí Vatikánského pahorku v roce 64. Císař Nero (37-68) vládl Římu v letech 54-68 a jeho vláda byla naplněna násilím, vraždami a terorem. Roku 64 prý nechal zapálit Řím, aby jej mohl přestavět, a svedl to na křesťany, které proto krutě pronásledoval.
Dalším dnešním oslavencem je Arnošt. Základem tohoto jména je německé Ernst, což dříve znamenalo „pevnost rozhodnutí" a lze je vyložit i jako „vážnost".
Dnešní oslavenec Arnošt z Pardubic vážným a především váženým mužem byl. Narodil se kolem roku 1305 v Pardubicích a své mládí prožil v Kladsku, kde jeho otec zastával úřad královského purkrabího. V tamní farní škole se mu dostalo prvního vzdělání a před obrazem P. Marie prožil vnitřní osvícení, které jej ovlivnilo na celý život. Následovala studia v broumovské klášterní škole, v katedrální škole v Praze a nakonec na univerzitách v Bologni a Padově. Po návratu do vlasti (1388) se stal děkanem kapituly při pražské katedrále a jedním z nejbližších rádců Karla IV. Po smrti pražského biskupa Jana z Dražíc (14. ledna 1343) nastoupil Arnošt na jeho místo. Díky jeho diplomatickému úsilí bylo pražské biskupství 30. dubna 1344 povýšeno na arcibiskupství a on se stal prvním pražským arcibiskupem. Tentýž den nový hodnostář vysvětil i prvního litomyšlského biskupa Jana a základní kámen ke katedrále sv. Víta v Praze. Jeho činnost byla všesďan-ná. Zakládal kostely, kláštery, ale věnoval se i literární tvorbě. Mnohé jeho myšlenky pozitivně ovlivnily činnost samotného císaře Karla IV. Arnošt zemřel po bohatě naplněném životě 30. června roku 1364 v Roudnici nad Labem, pohřben je v kostele P. Marie v Kladsku (dnešní Klodzko v Polsku).