Robert a Kateřina (Sienská)

Dnešního dne má v občanském kalendáři svátek Robert. Nejstarší známá podoba tohoto jména zní Hruodperaht, teprve z tohoto základu vznikl Robert, ale i Ruprecht. Základem je slovo hruod, které znamenalo „slávu";Robert se vykládá jako „skvělý". Robert je tedy „skvělým a slavným mužem". Dnes se sešli v kalendáři Robertové dva. Jeden pocházel z Brugg, druhý z Molesme.Robert z Molesme se narodil kolem roku 1027 ve Francii a je pokládán za spoluzakladatele cisterciáckého řádu. Předtím působil v řadě benediktinských klášterů. Společně s Alberichem založil 21. března 1098 klášter v Citeaux (Cistercium, Francie), jenž se stal mateřským klášterem všech cisterciáků. Později se Robert vrátil do kláštera v Molesme, který rovněž založil, aby zde v roce 1111 zemřel.Robert z Brugg byl rovněž cisterciáckým mnichem. Narodil se v 11. století v Bruggách (Belgie) a byl opatem kláštera v Clairvaux (Francie), kde 29. dubna roku 1157 zemřel.
V církevním kalendáři má dnes svůj svátek Kateřina. Toto jméno se objevuje v kalendáři několikrát. Svůj počátek má v řeckém slově aei kathará (katharos], což lze přeložit jako „vždy čistá". Odtud vzniklo řecké jméno Aikateriné a později i latinská forma Catharina.Světicí dnešního dne je Kateřina Sienská. Je patronkou Itálie i města Říma, modlí se k ní i pradleny, dominikánské terciářky a její přímluva prý pomáhá všem umírajícím a proti moru. Kateřina se narodila roku 1347 v Sieně (Itálie). Byla malé postavy, ale velká duchem, tvrdí se o ní. Italové ji nazývají „největší ženou křesťanstva". Občanským jménem se jmenovala Benincasová, světlo světa spatřila v rodině barvíře jako 24. (!) dítě. Tehdy víra v Boha všeobecně upadala, papežové sídlili ve francouzském Avignonu a jejich moc a vážnost byla v Itálii i jinde v Evropě v troskách. V Římě panoval neklid a vášně. V této době chtěli Kateřinu její rodiče vdát. Bylo jí tehdy 12 let, ona však sňatek odmítla. Podařilo se jí odolat, a za několik let dokonce vstoupila do kláštera dominikánských terciářek v Sieně. Obětavě zde pečovala o nemocné a umírající. Sama se jednoho dne nakazila morem, ale ve svém úsilí nepolevovala. Ačkoliv byla velmi mladá, její vzdělanost byla na vysoké úrovni. Brzy to o ní věděli i za branami kláštera, jejím radám naslouchalo ochotně množství knížat a církevních osobností. Dokázala dokonce i to, oč se snažil celá léta náš panovník Karel IV. - podařilo se jí, aby se papežové opět vrátili do Říma. Tím její vážnost ještě více stoupla. Kateřina zemřela 29. dubna roku 1380 ve věku 33 let; až do své smrti skrývala Kristovy rány, které na sebe přijala v roce 1375. Již 80 let po smrti byla prohlášena za svatou, papež Pavel VI. ji 4. října 1970 navíc jmenoval církevní učitelkou. Tento titul má spolu s Terezií z Ávíly jen ona, žádné jiné ženě již nenáleží.