Nizozemsko

Hlavní město: Amsterdam
Rozloha: 41 562 km²
Počet obyvatel: 16 335 998
Státní zřízení:
konstituční monarchie
Měna:
euro (EUR)

Charakteristika: praktičtí, šetrní, svobodomyslní
Co nemají příliš v oblibě: plýtvání, zakrytá okna, pohlcování pevniny mořem
Co mají rádi: pracovitost, slanečky a sýry, fajánsové nádobí
Co je typické: Philips, větrné mlýny, poldry - vysušené mořské dno

Okna bez záclon a žaluzií

Veřejné je v Nizozemí i to, co v jiných zemích zůstává skryto. Prý to vystihuje nepřeložitelné holandské slovo gezellig. Vyjadřuje zvláštní vztah Nizozemců k bydlení, k domovu a k lidskému soužití. Možná je gezellig důsledek jejich estetického cítění, neboť propojení interiéru bydlení s exteriérem domu patří k holandské tradici. O co tedy vlastně jde? Dodnes nalezneme zářící nezakrytá okna domků starého Amsterodamu stejně jako Delftu nebo Leidenu. Tato tradice je porušena pouze na odlišných sídlištích. Nizozemci nemilují rolety, žaluzie ani husté záclony, do oken zato umisťují kaktusy, muškáty či africké fialky, hmoždíře, naleštěné samovary, měděné vázy, dále fajánsové nádobí a panenky ze sádry, to vše korunují kyticí z klasů a slaměnek. A tak za večera nahlížíme do pokojného života holandské rodiny.

Nezakryté okno ještě nemusí být znakem pohostinnosti vůči hostům. U Holanďanů je pozvání do rodiny opravdovým vyznamenáním. Největší rozdíly jsou mezi jižním Brabantskem a severním Frískem. Na chladném severu vám někdy nepodají ani ruku na rozloučenou, oceňují především málomluvnost a věcnost, o to déle však na vás uchovávají vzpomínku. Na brabantském jihu vás vřele obejmou a políbí, zahrnou slovy přátelství, která je ovšem nutno do jisté míry brát jako společenskou formalitu.


Hrdinové vysušeného moře

"Bůh stvořil zemi a Holanďané k tomu přidali Holandsko."
Důležitá informace o Nizozemsku se váže k území, na němž se rozkládá. Krajina leží z jedné čtvrtiny 5 až 7 m pod hladinou moře, 1/7 území má nadmořskou výšku 1 m a jen 2 % leží výš než 50 m nad mořem. Ve 12. století vtrhlo do země moře a vytvořilo ohromný Zuiderský záliv, jehož slaná voda končila u bran Utrechtu. Po sedm staletí Nizozemci vzdorovali ohromnému tlaku nespoutaného živlu. Teprve ve 20. století byl realizován projekt na vysušení tohoto moře, jehož autorem byl inženýr Cornelius Lely. V roce 1932 přestalo Zuiderské moře existovat. Území dobytá na moři se nazývají poldry a před záplavami je chrání hráze zvané dykes. Další fází bylo zúrodňování mořského dna, což představovalo 40 000 km odvodňovacích výkopů. A tak si Holanďané svoji zemi opravdu vyvzdorovali. Vysušili a zúrodnili přes 7 000 km² půdy, což je asi 20 % současné rozlohy Nizozemska.


Jak se dělá Holandsko

Karel Čapek tento je skvěle popsal ve svých Obrázcích z Holandska (vyd. r. 1932): "Tož to jsem na vlastní oči viděl, jak se dělá Holandsko... vezme se kus moře, ohradí se a vypumpuje se, i zůstane dno, na něž pořádný kus Evropy dodává řekami své nejlepší bahno a moře jemný písek. Holanďan to vysuší a zaseje na to trávu, krávy jsi spasou, Holanďan je podojí a udělá z toho sýr, který v Goudě nebo Alkmaaru prodá do Anglie. Což je, mimochodem, názorný příklad o koloběhu hmoty."

Deltaplan - systém ochranných hrází

V noci na 1. února 1953 se na zeelandském pobřeží rozbouřilo moře až do nepříčetnosti. Mohutné vlny prolomily pobřežní hráze na 67 místech. Do krajiny se začaly valit ohromné masy slané vody. 70 000 obyvatel muselo rychle opustit své domovy, 1835 se jich utopilo. Celá desetina Nizozemska se ocitla pod vodou. Devět měsíců trvalo, než se podařilo hráze utěsnit. Stalo se to za pomoci nepoužitých obřích betonových kesonů, které sloužily Spojencům při invazi v Normandii k vybudování umělých přístavů. Byly sem pracně dopraveny přes kanál La Manche z Anglie.

Pozor na termíny

Místo správného termínu Nizozemsko se často používají pojmy Holandsko nebo Nizozemí. Holandsko se vztahuje na historické území někdejšího hrabství Holland, které se stalo základem budoucího státu.

Nizozemí má vztah k termínu Nederlanden, tj. nízkopoložná území. Od 15. století zahrnuje část Nizozemska Francie, Belgie a Lucemburska.

Trocha historie

V 10. - 11. století vznikají hrabství Holland, Brabant a Flandry. Amsterodam byl už ve 14. století důležitým přístavem. V 15. století bylo nizozemské území součástí habsburské říše. V 16. století sílí vliv reformace, hlavně kalvínské. Roku 1579 vzniká svaz sedmi severských provincií Utrechtská unie, později v čele s Vilémem I. Oranžským. 17. století je hospodářsky nejúspěšnějším obdobím země, která se stala koloniální velmocí, centrem světového obchodu a líhní uměleckých talentů (Rembrandt, Vermeer).


Za 1. světové války si země zachovala neutralitu, za druhé byla okupována Německem. Tehdy obyvatelé Amsterodamu jako jediní v Evropě protestovali proti pronásledování a deportaci (70 000) svých židovských spoluobčanů.

Nizozemsko patří k zakládajícím členům Evropské unie. V 90. letech se aktivně podílelo na její činnosti, důležitou roli hrál Amsterodam.


Amsterodam

"Město, jež vždy mívalo řadu privilegií, se vyznačovalo rozmanitostí, svobodomyslností a náboženskou tolerancí. Po staletí bylo - stejně jako celé Nizozemsko (vzpomeňme naší pobělohorské emigrace, jmenovitě J. A. Komenského - poz. J. K.) - útočištěm cizinců, kteří byli ve své vlasti ohroženi pro své náboženské vyznání či politické smýšlení (hugenoti, židé, volnomyšlenkáři, disidenti aj.) Všeobecnou tolerancí a snahou o vzájemné soužití Amsterodam ukazuje, že duch demokratické tradice v něm přetrvává." (Nizozemsko, Olympia 2000)

Frísové, Brabanti a Holanďané
Nizozemsko je konstituční monarchií (od roku 1980 vládne královna Beatrix Vilemína II.). Území se dělí úředně na 121 provincií, neúředně na sever a jih. Úřední jazyk je nizozemština. K tomu připočtěte množství dialektů a dostanete pestrou směs jazyků. Na severu žijí Frísové (asi 10 % obyv.), kteří mluví frísky a liší se od Holanďanů fyzicky i psychicky. Na jihu žijí Vlámové (Brabanti - asi 13 % obyv.), kteří si liší od ostatního protestantského obyvatelstva římskokatolickým náboženstvím a jazykem, jehož spisovná forma je uzákoněna v sousední Belgii.

Nizozemsko se pyšní nejvyšší průměrnou hustotou zalidnění v Evropě (465 obyl./km² - údaj z knihy Nizozemsko, Olympia 2000)


Rodinná etiketa

Holandské děti jsou - jako ostatně děti takřka v celé západní Evropě - z našeho hlediska poněkud nevycválané, touží návštěvu ohromit za každou cenu. A tak vám může přistát na hlavě téměř cokoli a hostitelé s úsměvem poznamenají, že z toho děti vyrostou. Destrukce mládeže je v Nizozemí značná, souvisí s i brzkým začátkem - 12 let - užívání drog (drogy jsou podle zákona volně dostupné) a alkoholu - 16 let).

Křestních jmen mohou mít Holanďané až pět, libují si však v různých zkratkách. A tak cizinec těžko pozná, že Hany, Hanše, Anek, Janek, Jany, Johan a Any patří ke kalendářní Johanně a že Kori patří mladému muži jménem Robert Jan Alexander Hendrikus Cornelius.


Domy na grachtech

Domy lemující břehy grachtů v celé řadě nizozemských měst jsou pozoruhodné. Jsou hodně odlišné od běžných domů už svým založením. Spočívají na bahnité, provlhlé půdě do které bylo nutno při jejich stavbě zatlouct stovky dřevěných kůlů, na kterých stojí jako na chůdách. Nejsou nijak moc stabilní, opírají se o sebe navzájem. Když se některý zřítí, vypadne opora sousedních domů a je nutno je složitě zabezpečovat podpěrami. Dřevěné kůly ve vlhkém prostředí dosvědčují, že dřevo je jedním z nejúžasnějších, všestranně použitelných materiálů. Působením vlhkosti sice zčernají, ale současně se zakonzervují, takže i po staletích často zůstávají pevné a neporušené.

tisk Tisk stáhnout jako pdf Stáhnout v PDF

FaceBook diskuse


Podpora lečby nemoci SMA pro Barborku

Kompletní informace o vzácné chorobě: http://www.smaci.cz

Nadace pro Barborku s SMA