Miluše, Lydie, Nikodém, Gamaliel a Burchard

Svátek mají Miluše, Lydie, Nikodém, Gamaliel a Burchard.
V občanském kalendáři slaví dnes svůj svátek Miluše. Někteří badatelé se domnívají, že se jedná o domáckou formu jména Miloslava, které má základ ve slovech „milý" a „sláva". Jiní tvrdí, že Miluše je přeloženou latinskou Amatou či francouzskou Aimée.
V církevním kalendáři dnes najdeme také ženské jméno. Je jím Lydie. Jméno má prastaré počátky, dříve se jím označovala země ležící upro¬střed západního pobřeží Malé Asie. Pokud se tak jmenovala žena, znamenalo to, že pochází právě z této krajiny. Dnes si připomínáme patronku barvím, která toto pěkné jméno také nosila. Narodila se na počátku 1. století v Thyatiře (Malá Asie). Podle tradice prý obchodovala s purpu¬rem. Po jednom kázaní sv. Pavla se nechala s celou rodinou pokřtít, a stala se tak první křesťankou ve Filippech (Řecko). V pozdějších letech ze všech sil pomáhala nejrůznějším misionářům. Zemřela asi v polovině 1. století.
Dnes si tak é připomínáme Nikodéma a Gamaliela. Oba byli Židé a Nikodém byl členem synedria čili sanhedrinu, což byla židovská velerada v Jeruzalémě. Po smrti Ježíše Krista pomáhal Josefovi z Arimatie sejmout jeho zmučené tělo z kříže a pohřbít je do skalní hrobky. To samozřejmě neušlo ve městě pozornosti a mnozí Nikodéma hned napadli, že patří mezi Ježíšovy pokračovatele, a označili jej za buřiče. Následovalo vyloučení z velerady, ale mnohým to bylo málo a prosazovali jeho ukamenování. Nešťastný Nikodém už byl smířen s osudem a čekal na svou smrt. V každém společenství se však vždy najde moudrý člověk, který ještě dokáže utlumit vzduté vášně. V sanhedrinu jím byl jeden z předních členů představenstva Gamaliel. Nikodém měl skutečně veliké štěstí, neboť jeho přímluvce byl navíc největším znalcem zákonů a všemi respektovaný muž. Nikodéma zachránil a ve své spravedlnosti šel ještě dál, neboť později hájil před soudem v Jeruzalémě také apoštoly Petra a Jana.
Dnešního dne má svátek také Burchard. Narodil se v 11. století a byl prvním proboštem premonstrátského kláštera ve wůrttemberském Rotu, který založil Herna z Wildenburgu v roce 1126. Někteří badatelé soudí, že pravděpodobně přišel ze slavného kláštera Prémontré, kolébky tohoto slavného řádu. Pod Burchardovým svědomitým vedením dosáhlo nejstarší švábské premonstrátské opatství velkého rozkvětu. Pověst o učenosti a bohabojnosti rotských mnichů se rozšířila nejen po Německu, ale pronikla i do zahraničí, a zanedlouho stálo před branou kláštera mnoho mužů, žádajících přijetí do řádu. Probošt Burchard zemřel 3. 8.1140.