Ljuba, Charitas, Juliána (z Níkomédie) a Onezimos

V občanském kalendáři slaví dnes své jmeniny Ljuba. Toto překrásné jmé­no je osamostatnělou podobou ruského Ljubov. Jedná se vlastně o překlad řeckého slova chaňtos, což znamená „láska"". Jméno Ljuba je tedy skrz na­skrz prostoupeno láskou. Ljuba spolu s Naděždou a Věrou tvoří v pravoslav­ném kalendáři věrnou trojici. Jsou překladem latinských slov Fides, Spěš a Charitas, tj. Víra, Naděje a Láska.Církevní kalendář připomíná jednu Charitas 19. srpna. Celým jménem se jmenovala Charitas Pirckheimerová a narodila se 21. března roku 1467 v Eichstáttu (Bavorsko). Vedla klášter sv. Kláry v Norimberku. Když se celé město připojilo k učení Martina Luthera, ona a její sestry setrvaly ve své ka¬tolické víře. Městská rada, které nijak nešlo o otázky víry, chtěla zabavit klášterní majetek, a tak na ni radní naléhali, aby klášter vydala. Charitas však neustoupila. Klášter byl sice později zabrán a majetek ve vyšším zájmu rozkraden, ale statečná abatyše neustoupila ze svého přesvědčení ani o píď. Zemřela nezlomena 19. srpna roku 1532. Její hrob se na dlouhá staletí ztratil a byl objeven až v roce 1959. Od roku 1962 probíhá proces jejího blahořečení.
V církevním kalendáři má dnes svátek Juliána z Níkomédie. Narodila se kolem roku 285 v Níkomédii (dnes Izmit, Turecko). Její rodiče křesťany nebyli, ale malou holčičku již od dětství přitahoval život křesťanů, kteří v jejím rodišti působili. Když povyrostla, začala ze zvědavosti navštěvovat jejich tajná shromáždění. Ze zvědavosti se brzy stala víra a z dívky křesťanka. V té době ji však podle starého zvyku zasnoubil její otec mladíkovi jménem Eleusius. Manželství mělo být uzavřeno v okamžiku dívčiných osmnáctin. Když tento den nastal, prohlásila Juliána, že si mladíka vezme, ale jenom necháli se pokřtít. Následovalo to, co se muselo v tehdejší době pronásledování křesťanů stát  otec i snoubenec svorně Juliánu udali. Příběh je o to otřesnější, že mladý Eleusius byl v té době městským prefektem a sám řídil dívčino mučení. Dívka prožila strašlivé chvíle, ale své víry se nezřekla. Její bývalý snoubenec ji tedy nechal polévat tekutým olovem a nakonec štít mečem. Tato ukrutná historie se odehrála kolem roku 304. Ostatky nešťastné Juliány se nakonec dostaly do Gumy (6. století), staré řecké osady u Neapole.
Dnes má také svátek patron domácích sluhů a čeledínů svatý Onezimos. Podle legendárního podání žil v 1. století a byl otrokem. Jednou však své¬ho pána okradl a ze strachu před trestem uprchl do Říma. Zde se mezi roky 61 a 63 seznámil s apoštolem Pavlem. Ten jej po čase přemluvil, aby se vydal ke svému pánovi zpět a požádal jej o odpuštění. Sám mu napsal pro jeho pána dopis, který je dnes znám jako List sv. Pavla Filemonovi. Vše dobře dopadlo a Onezimos se později stal křesťanským misionářem a nakonec prý i biskupem v Efesu. Více o něm víme snad jen to, že údajně zemřel mu¬čednickou smrtí v Římě.