Liliana a Valburga

Dnes má v občanském kalendáři svátek Liliana. Toto jméno se rozšířilo pro¬střednictvím angličtiny a jedná se o odvozeninu zejména Alžběta, po anglicku Elizabeth. Je ovšem možné, že základem je latinské slovo lilium, což je název překrásné a ušlechtilé květiny lilie. Liliana je tedy stejně jako tato květina symbolem čistoty.
Jméno Valburga má staroněmecký původ a vykládá se doslova jako „mocný hrad" či přeneseně „mocná ochranítelka". Dnešní světice taková skutečně byla, neboť má velké množství patronátů. V prvé řadě ochraňuje šestinedělky, rolníky, ale také domácí zvířata, pomáhá modlitbou při kašli, kousnutí psem i při vzteklině. Z tohoto výčtu je patrné, že Walburga, Valburga nebo také Walpurga patří k velice uctívaným svatým. Pocházela z významné rodiny, byla dcerou Richarda z Wessexu a Wunny. Její sestrou byla svatá Wilibalda a bratrem svatý Wunibald. Narodila se okolo roku 710 v Anglii a výchovu dostala v klášteře Wimnorne. Jejím strýcem byl svatý Bonifác, který povolal mladou dívku do Německa, kde sám úspěšně působil. Walburga se zde stala řeholnicí v klášteře Tauberbischofsheimu. Po smrti bratra Wunibalda (761) převzala vedení podvojného kláštera v Heidenheimu, který její bratr založil. Svou misijní činností mezi zdejším obyvatelstvem velice p řispěla k rozšíření křesťanství. Walburga zde zemřela 25. února roku 779. V bývalém klášterním kostele, nyní evangelickém, stojí ještě dnes dva gotické náhrobky. Jeden patří Walburze a druhý jejímu bratru Wunibaldovi. Její ostatky jsou však také v Monheimu a Eichstáttu, kde stojí překrásný kostel sv. Walburgy, dostavěný roku 1706. Její ostatky sem přinesl již roku 870 biskup Otgar. Jsou uloženy v podzemní kryptě, kde leží v kamenné schránce za železnou mříží. V tomto kostele je také uchováno jedno z jejích nejstarších zobrazení. Jedná se o dřevěnou bustu z 11. století. Řeholnice je znázorněna s korunou, žezlem a jablkem. Je to odkaz na její šlechtický původ. I přes svůj vznešený rod byla tato světice uctívána především v lidových vrstvách. Její jméno nesou nesčetné kostely a kaple nejen v Evropě, ale i v Americe. Také mnoho klášterů a měst si ji zvolilo za svoji ochránkyni. Vedle již uvedeného Eichstáttu postupně vznikla další centra uctívání i v Sandweieru, Sencem, Lambergu u Chámu, Ehren-burgu u Forchheimu a ve Walburgu v Alsasku. Jedna zajímavost se traduje k jejímu hrobu. Na kamenné desce jejího náhrobku v Eichstáttu se objevuje tekutá sraženina, jíž se přičítá léčivá moc. Zdejší lidé ji rozesílají do celého světa pod názvem Walburžin olej. Známá Valpuržina noc z 30. dubna na 1. květen však nemá s touto Walburgou nic společného.