Leona, Epafrodit, Klemens August voň Galen
V ob čanském kalendáři má dnes svátek Leona. Je vlastně ženskou podobou mužského Leona, a tudíž znamená „lvice". Žila ve 4. století v Římě a veškerý majetek vložila do sdružení, které podporovalo výchovu a vzdělání mladých dívek.
V našem církevním kalendáři má svátek Epafrodit, ale především je zde vzpomínka na Klemense Augusta hraběte voň Galen, který si vysloužil přívlastek „lev z Múnsteru", takže se velice dobře hodí k dnešnímu lvímu dni.
Klemens August hrabě von Galen spatřil světlo světa 16. března 1878 na hradišti Dinklage u Vechty, jako jedenácté ze třinácti dětí hraběte Ferdinanda a jeho choti Alžběty, rozené hraběnky voň Spee. Za celoživotní poslání si vybral duchovní cestu. Dokončil studia a 28. května 1904 byl vysvěcen na kněze. Po 27 letech činnosti v duchovní správě byl jmenován v osudném roce 1933 miinsterským biskupem. Tehdy nastávaly v Německu těžké časy, vždyť to byl rok definitivního nástupu Adolfa Hitlera k moci. Nový biskup byl neúprosným odpůrcem nacionálního socialismu, a tak jeho spisy a odvážná kázání vzbudily brzy rozruch. Bez ohledu na svůj vlastní osud a jako pravý šlechtic odsuzoval mezi jiným útok na kláštery a eutanazii v nemocnicích. Tři kázání, která měl tento muž v červenci a srpnu 1941, se stala po válce světoznámými. Galen byl nepříjemný i směrem do vlastních řad, požadoval totiž jasnější postoj německých biskupů proti nacismu. Je pochopitelné, že mu ustavičně hrozilo těžké obvinění, nakonec se mu ale podařilo válku přežít. Po skončení války se Galen rovněž vehementně bránil proti přehmatům okupačních mocností, což mu zadělalo na další problémy. 23. prosince 1945 sdělil ale papež Pius XII., zeje biskup voň Galen jmenován kardinálem. Již 21. února 1946 dostal v Římě kardinálský klobouk, po triumfálním přivítání v Múnsteru se však dostavilo velké zklamání a smutek. 22. března 1946 totiž kardinál Klemens August voň Galen zemřel na prasklé slepé střevo. V říjnu 1956 byl zahájen beatifikační proces.Historik Rudolf Morsey charakterizoval hrab ěte z oldenburského múnsterského kraje takto: „Velká postava tohoto vestfálského církevního knížete zůstává zábleskem světla v době německé tmy. ... S nasazením vlastního života bojoval proti znásilňování práva a svědomí, a tím zachránil čest německého národa."