Klára, Euplus

Dnes si připomínají všechny civilizované země osvobození od fašismu. Přesnější by asi bylo říci ukončení 2. světové války v Evropě, protože fašismus v různých formách leckde vegetuje dodnes.
Dne 8. května roku 1945 podepsali němečtí zástupci v Berlíně podmínečnou kapitulaci svých vojsk. Po ní následovala postupimská konference šéfů vlád vítězných mocností, které zastupovali W. Churchill (po prohraných volbách jej za Velkou Británii vystřídal C. R. Attlee), H. Truman, (USA) a J. V. Stalin (SSSR). Naše země si toto výročí ukončení války připomínají teprve krátce, po celé období komunistické diktatury totiž tento svátek nebyl v zemích sovětského bloku vůbec slaven. Místo něj jsme si vítězství nad fašismem připomínali až 9. května, kdy byla osvobozena naše Praha. Na českém území operovalo v té době několik armád. Předně zde působila velká a silně vyzbrojená armáda německá. Na vojenském osvobození bývalého Československa se nejvíce podílela sovětská Rudá armáda, která vstoupila na naše území 6. října 1944. Do Prahy však před ní vstoupily ještě jednotky generála A. A. Vlasová, které byly součástí Ruské osvobozenské armády a po celou válku stály po boku wehrmachtu. Po neúspěšných jednáních v Praze, kde chtěl Vlasov mimo jiné získat i potvrzení o protiněmecké akci, se jeho vojsko stáhlo k západní hranici. Zde operovaly na linii Karlovy Vary-Plzeň-Ceské Budějovice 5. a 12. sbor III. americké armády. Několik jejích vojáků vstoupilo do našeho hlavního města před rudoarmějci, ale politické dohody mezi velmocemi rozhodly, že Prahu osvobodí až ruské jednotky, jedoucí přímo z bojových akcí v Berlíně. A ještě pro doplnění: 2. světová válka skončila 2. září, kdy podepsalo podmínečnou kapitulaci atomovými výbuchy na kolena sražené Japonsko.
P estože je dnešní den zaměřen více světsky než duchovně, uvádí římský kalendář světců hned několik. Slavili je naši předkové již dříve, teprve strašlivá válka jejich oslavu odsunula. První dnešní světicí je Klára Feyová. Narodila se 11. dubna 1815 v Cáchách (Aachen, Německo) a dostalo se jí všestranného vzdělání. Podporována svými rodiči a bratrem, který byl kaplanem u sv. Pavla v Cáchách, přilnula Klára už ve svém mládí k sociální činnosti. V roce 1837, když bylo Kláře 22 let, založila v Cáchách školu pro zpustlé dívky a roku 1848 založila i Kongregaci sester od Chudého Dítěte Ježíše, která přednostně pečuje o chudé děti a mladistvé. Klára Feyová byla generální představenou své kongregace ode dne založení až do své smrti, tj. do 8. května 1894. Z její písemné pozůstalosti byla uveřejněna četná díla, z nichž nejznámější jsou Cvičení matky Kláry Feyové. Proces blahořečení, který byl zahájen roku 1958, je již před ukončením.
Další dnešní světicí je Oldřiška (Ulrika) Nischová (z Hegne). Narodila se 18. září 1882 v Mittelbiberachu (Bádensko-Wúrtembersko, Německo). Už jako dítě a mladá dívka se vyznačovala hlubokou zbožností, a tak nebylo divu, že ve věku 22 let vstoupila v Hegne na Bodamském jezeře k Milosrdným sestrám svatého Kříže (ingenbohlské sestry) a přijala v klášteře jméno Oldřiška. V klášteře však velice trpěla. Těžká tělesná práce a život v odříkání ji připravil o všechny síly, k tomu přišly trvalé bolesti hlavy a strašné pochybnosti ve víře. Ty sejí podařilo zaplašit, ale životní sílu již nenalezla nikdy - 8. května 1913 zemřela na tuberkulózu. Papež Jan Pavel II. ji 1. listopadu 1987 v prohlásil za blahoslavenou: na její přímluvu se totiž stal zázrak a jedna žena byla uzdravena z nevyléčitelné cirhózy jater.
Reforma 2. vatikánského koncilu silně zredukovala slavený svátků Pan-ny Marie, takže jich v římském kalendáři zbylo jenom devět. Český národní kalendář připojil ještě svátky dva. Dnes se jedná o svátek Panny Marie Prostřednice všech milostí, druhý se nazývá svátek Panny Marie Matky jednoty křesťanů. Ten slaví katolická církev 18. ledna.