Ida, Longin a Luisa de Marillac

V občanském kalendáři má dnes svátek Ida. Toto jméno má germánský základ id, což znamená „čin", neboje základem slovo iris, „žena". Také se může jednat o zkrácené formy jmen staroskandinávské bohyně mládí a jara Idaberga, Alida či Iduna.V římském kalendáři jsou uvedeny hned dvě Idy a obě slaví svůj svátek 13. dubna. Ida z Bologne se narodila kolem roku 1040 v Bouillonu (Francie) a po smrti svého muže (1070) rozdala veškerý svůj majetek klášterům a kostelům v Arrasu. Zemřela 13. dubna roku 1113. Druhá Ida byla z Lovaně (Belgie) a narodila se kolem roku 1211. Ve své době byla uznávanou mystickou a nesla na svém těle stigmata. Zemřela kolem roku 1290 ve Walemu (Belgie).
V církevním kalendáři má svátek Longin. Podle evangelistů byl velitelem římských vojáků na Kalvárii, pouze Jan mu tuto vojenskou funkci upírá. Longin vstoupil do dějin tím, že probodl Kristův bok a hned potom uvěřil v jeho vzkříšení.
V kalendáři je dnes také připomenuta Luisa de Marillac. Narodila se 12. srpna 1591 v Paříži a po nabytí vynikajícího vzdělání se v 21 letech provdala. Luisin muž po dvanáctiletém manželství zemřel a mladá vdova zůstala sama se svým malým synkem. V době smutku a nejistoty poznala Luisa Vincence z Pauly, velkého misionáře a obnovitele řeholního života ve Francii. Vincenc, o deset let starší než Luisa, založil sdružení měšťanských paní, které se věnovalo opatrování starých a nemocných lidí. Knězi, kteří se během let shromáždili kolem obdivovaného vesnického faráře, zakládali pak nová sdružení všude, kde konali misie. Vincenc z Pauly se stal duchovním vůdcem a vzorem Luisy de Marillac. Ukázal mladé ženě cestu k charitativní činnosti. Luisa založila roku 1633 se svým učitelem v Paříži společnost milosrdných sester, byla jejich první generální představenou a v této funkci 15. března 1660 zemřela. Za svatou ji prohlásil 11. března 1934 papež Pius XI. Od roku 1960 je patronkou všech sociálních pracovníků.