Dvojitý hamburger

Existují vlastně jen dvě možnosti, jak sníst tenhle (pro strávníky v žádném případě bezpečný) vynález rychlého občerstvení.

Buď

Uchopíte tu příšeru oběma rukama a zakousneme se tam, kde je to pro nás nejschůdnější. Koušeme však velmi opatrně, aby nám náplň nevystříkla na všechny strany.

Nebo

Vidličkou a nožem oddělíme jednotlivá patra od sebe, abychom je, jako u millefeuille, ačkoli tohle srovnání je neuvěřitelná drzost, mohli sníst postupně.

Přát dobrou chuť při pojídání hamburgeru je pro každého labužníka těžké.

Nikoliv jídlo, nýbrž symbol doby: Hamburger

Proč se hamburgeru říká hamburger? Bohužel to nikdo neví. Jisté je, že nepochází z Hamburku, ale z USA. A že je starý jen pár desetiletí.

Co to vlastně je? Žemle, která se dá zmáčknout jako vata. Syrová cibule, která nám dovoluje komunikovat jen se stejně postiženými jedinci. Příšerné množství kečupu. Jeden salátový list. Gumový sýr. Jakýsi druh karbanátku, který je údajně z hovězího masa a chutná jako umělá hmota.

Já osobně jsem velmi rád, že se hamburgeru říká hamburger, a ne třeba berliner. Jak by asi vyzněl Kennedyho slavný projev, v němž hrdě zvolal: "Ich bin ein Berlinger...," a každý by si přitom představil karbanátek vmáčknutý do housky. Hamburger je teda ve světě považován za německé národní jídlo. S tím se Němci musejí vyrovnat. Jako Maďaři, jejichž maďarský guláš prodělal v mezinárodní kuchyni otřesnou proměnu. Jako Italové, kteří neznají žádný italský salát. A jako Číňané, kteří chop suey poznali až v USA.

Pro mnoho gurmánů je prostinký a nepůvabný hamburger kamenem úrazu. Symbolem rychlého občerstvení. Úpadku kultury stolování. Masového vykrmování a normalizovaného jídla.

Jeho úspěch je symptomem doby. Naše stravovací návyky se během dvou generací změnily tak, jak se nezměnily během tisíciletí předtím. Vždycky bývala u stolu velká společnost. Obědvalo se a večeřelo se. Dnes ale většina lidí obědvá na pracovišti a jídlo je nesmí stát mnoho času.

Proto ten příklon ke znormalizovaným pokrmům, které nevyžadují žádné velké přemýšlení. Na druhé straně vidíme pravý opak: Vyváříme pro hosty s nevídaným vynaložením času, peněz a námahy. Některé soukromé domácnosti se nám profesionálům výbavou téměř vyrovnají. Kuchařské knihy občas připomínají umělecké katalogy. Vzniklo i nové povolání - food-žurnalisté.

Moderní společnost u stolu - při přibližně stejném počtu hostů - je jiná než dřív. Kdo si dnes přisedne, dělá to dobrovolně. Má radost z kombinace jídla a společnosti. Tyto hodiny mohou patřit k nejpříjemněji stráveným okamžikům jeho života.

Ačkoli to může uchu gurmána znít neuvěřitelně, přesně tohle také nutí mládež k pojídání hamburgerů. Děti sedí se svými přáteli ve svých hamburgrárnách, jedí, baví se a "užívají si spoustu zábavy". Mládež se zde cítí nenuceně, jinak než ve svých domovech či v luxusních restauracích, kde se tak snadno může udělat něco špatně nebo úplně pokazit.

tisk Tisk stáhnout jako pdf Stáhnout v PDF

FaceBook diskuse


Podpora lečby nemoci SMA pro Barborku

Kompletní informace o vzácné chorobě: http://www.smaci.cz

Nadace pro Barborku s SMA