Blahoslav, Zikmund a Pius

V občanském kalendáři má dnes svátek Blahoslav. Podle jazykovědců je buď překladem jména Benedictus, které znamenalo v latině „požehnaný", nebo jména Makarius, což lze přeložit jako „blahoslavený". Obojí výklad je jistě velice příznivý.Jméno Blahoslav proslavil nejvíce biskup jednoty bratrské, který je ovšem měl ve svém příjmení. Jan Blahoslav se narodil 20. února roku 1523 v Přerově. Byl to vzácný a vzdělaný člověk, jenž se vypracoval mezi nejvýznamnější představitele českého humanismu. Proti odpůrcům vzdělání ve své církvi vystoupil roku 1567 ostrou Filipikou proti misomusům. Staral se pečlivě a obětavě o bratrské školství, přeložil do češtiny Arový zákon a sestavil Gramatiku českou. Zemřel v Moravském Krumlově 24. listopadu 1571.Příjmení Blahoslav a křestní jméno Emanuel nosil v novější době český skladatel, klavírista a dirigent, který úspěšně působil v divadelních orchestrech (Osvobozené divadlo, Divadlo Vlasty Buriana, Divadlo Oldřicha Nového). Napsal i několik hudebních komedií (Muži nestárnou, Jedenáctý v řadě), tanečních písní (Dívka v modřeni) a filmovou hudbu k vynikajícím filmům Kristián a Dívka v modrém. Pod všemi díly je však podepsán jako Sláva Emanuel Nováček (2.1.1911-27. 3.1979).
V českém církevním kalendáři dnes slaví svůj svátek Zikmund, ačkoliv v církevním kalendáři světovém má svátek nazítří a v našem občanském dokonce až 2. května. Toto jméno se překládá jako „vítězná ochrana" nebo „ochránce vítězství". Základem je totiž germánské sieg („vítězství") a mund, jež označuje „ochranu" nebo „ochránce".
Dnešním světcem je Zikmund (Sigismund) Burgundský. Narodil se v 5. století ve Francii a byl synem ariánského krále Gundobalda, který vládl v Burgundsku. V roce 497 se nechal pokřtít a po smrti svého otce (516) nastoupil na trůn. Jako panovník ochraňoval křesťany a byl všeobecně oblíben. Změna nastala, když se po smrti své první ženy podruhé oženil. Nová manželka nenáviděla Zikmundova syna z prvního manželství a tak dlouho jej u otce očerňovala, až jej v návalu náhlé zlosti nechal zardousit. Pozdě si uvědomil co provedl. Jeho čin jej v zemi i v okolních zemích zcela deklasoval. Šoku, který v Burgundsku vyvolal králův čin, využili sousední Frankové a roku 523 zemi napadli. Zikmund s celou rodinou utekl do kláštera Saint-Maurice, vojáci je však brzy objevili a všechny povraždili. Smrt smazala v očích současníků jeho provinění a začali jej uctívat jako světce. Většinu jeho ostatků koupil v roce 1365 Karel IV. a přivezl je do Prahy. Od té doby je Zikmund řazen mezi české světce. Jeho ostatky jsou uloženy v nádherné stříbrné schránce, kterou k tomuto účelu daroval císař Karel IV. Část ostatků se dostala také do Freisingu. Zikmundův kult se rozšířil v raném středověku z Burgundska do Německa, Itálie, Španělska a Švýcarska. V diecézi Mnichov-Freising vzpomínají na svého druhého patrona 2. května.
Dal ším dnešním světcem je Pius V. (1504-1572). Toto jméno nosili především papežové a znamenalo „zbožný". Dnešní Pius byl také papežem a patřil mezi reformátory. Mimo jiné zavedl v katolické církvi svátek Panny Marie Růžencové, který měl upomínat na námořní vítězství nad Turky u Lepanta.V předvečer prvního máje se po staletí slavila, především v německých krajích, Valpuržina noc. Byl to den čarodějnic a jim podobných stvůr, které se této noci slétaly na čarodějné hoře Brocken. V našich zemích pro změnu této noci čarodějnice pálili a na mnoha místech hořívají tyto očistné ohně dodnes.