Beáta, Kryšpín

V občanském kalendáři má svátek Beáta. Toto jméno má latinský původ a znamená „blažená" či „šťastná". Jeho obdobou je tedy naše Blažena.
V církevním kalendáři má svátek Kryšpín. Toto jméno je také původně latinské a znamená, že jeho nositel je „kučeravým a kadeřavým mládencem".
Římský kalendář připomíná dnes Kryšpína a Kryšpiniána. Oba „kadeřávkové" pocházeli ze šlechtické rodiny a žili ve druhé polovině 3. století.
Jejich životní cesta se dá sledovat přesně až od doby, kdy přišli se synem římského senátora do Soissons v severní Francii, aby tam hlásali pohanům evangelium. Po nocích si Kryšpín a Kryšpinián vydělávali na živobytí jako ševci, pro chudé města přitom oba bratři pracovali vždycky zdarma. Jednoho dne je člověk, který je nenáviděl, udal u soudce císaře Maximiana, jenž v té době nařídil kruté pronásledování křesťanů. Kryšpín a Kryšpinián byli vyzváni, aby se křesťanství zřekli a obětovali modlám. Když to odmítli, přivázali je věznitelé na mučidla a polévali jejich těla žhavým olovem a střídavě i horkou a studenou vodou. Když tím soudce ničeho nedosáhl, nechal oba bratry popravit mečem. Stalo se tak snad roku 287. V 9. století se dostaly ostatky mučedníků ze Soissons do Osnabrúcku. Samozřejmě jsou patrony obou měst a spolu s nimi ochraňují i ševče, sedláře, koželuhy, krejčí, tkalce a rukavičkáře.