Apolena, Apollonie a Anna Kateřina (Emmerichová)

V občanském kalendáři má dnes svátek Apolena a v církevním Apollonie. Jedná se však o jedno jméno, které má základ v řeckém Apollonios. Znamenalo to, že „dívka tohoto jména byla zasvěcena bohu Apollonovi". Jeho prostřednictvím pak byla „světlodárná". Českým ekvivalentem jména je Světla, Světluše i Světlana.Jeho patronkou je Apollonie narozená někdy ve 2. století v Alexandrii. Žila si poměrně klidně až do okamžiku, kdy byla spolu s ostatními křesťany zajata pohany. Tehdy prý už měla notně let, to však nebránilo věznitelům v jejím krutém mučení, snad prý dokonce horším než u ostatních! Její muka popsal ve svém dopise biskup Dionýsius. Tvrdil, že pohané vyrazili Apollonii všechny zuby a pak jí rozbili i celou čelist. Přitom jí neustále mučili ohněm. Zoufalá a bolestí šílená žena se jim v jednom okamžiku vytrhla a vrhla se sama do plamenů, kde skonala. Stalo se tak roku 249 v Alexandrii. Velmi brzy po její smrti se rozšířila k této mučednici nebývalá úcta, nejprve na východě Evropy, později i na západě. Kvůli způsobu mučení je Apollo¬nie patronkou zubních lékařů a pomáhá i proti bolestem zubů.
V českém církevním kalendáři je dnes připomenuta známá mystická Anna Kateřina Emmerichová. Narodila se 8. září roku 1774 v Coesfeldu (Severní Porýní-Vestfálsko). Jako malá dívka se rozhodla, že vstoupí do kláštera, a skutečně tak roku 1802 učinila. Stala se augustiniánkou v Díilmen ve Vestfálsku. V roce 1811 však zrušil Jeroným Bonaparte její klášter, a tak se Emmerichová uchýlila k jedné zbožné vdově v Díilmen. Po nějakém čase (1813) odtud pronikla zpráva, že Anna Kateřina je obdařena Kristovými stigmaty. Z jedné strany byla dívka zahrnována úctou, ze druhé ji někteří lidé těžce napadali za exhibicionismus. Vedle krvavých ran, které se na jejím těle ukazovaly v místech Kristových zranění, byla tato žena nadána i mystickým viděním - dokázala popisovat události obsažené ve Starém i Novém zákoně. Její vidění dosahují mnohdy podrobností doposud neznámých. Viděla i příběhy, které nebyly nikdy zveřejněny, o nichž existovala povědomost jen u několika zasvěcených, které ona nemohla nikdy potkat. Její vize začal v roce 1818 zapisovat Clemens Brentano a zaznamenával je až do okamžiku její smrti. Ta zastihla věčně nemocnou Annu Kateřinu 9. února roku 1824 v Dulmen. Její vidění vyšla pod názvy Hořké umučení našeho Pána Ježíše Krista a Život nejsvatější Panny Marie. Obě díla se stala
předmětem pečlivého studia znalců a expertů. Mnozí pokládají její vize za mimořádný Boží projev, někteří však upozorňují na fakt, že Annu Kateřinu postihla před těmito mystickými projevy těžká choroba, a jsou tudíž ve svých úsudcích zdrženliví. V každém případě se její vidění setkala s mimořádným ohlasem a v současné době jsou již přeložena i do češtiny. Tato slavná řeholnice a mystická byla zprvu pohřbena na všeobecném hřbitově před městskou branou Dulmen, 7. února roku 1975 byly její ostatky přeneseny do krypty v kostele sv. Kříže. Beatifikační proces je zaveden od roku 1892.